Komunikace se zřizovateli knihoven
Je známou skutečností, že zájem o knihovnu a podpora ze strany jejího zřizovatele má blahodárný vliv nejen na její úspěšný rozvoj, ale pozitivně se odráží na kulturní úrovni a pospolitosti místa, kde taková knihovna působí. Ne vždy projevují zřizovatelé pochopení pro záslužnou práci knihoven a knihovníků, která se již zdaleka nevyčerpává jen nabídkou novinek či knihovnickou lekcí v knihovně. Jsou to však právě zřizovatelé, kteří mají rozhodující vliv na podobu a fungování veřejných knihoven.
Proto také byla komunikace se zřizovateli jedním z témat letošního již III. workshopu pro metodiky, který se konal ve dnech 20. až 21. října 2016 v rekonstruovaných prostorách Domu Dačického v Kutné Hoře.
„Méně mluvit, více naslouchat a přemýšlet nad vším, co řeknu, se dlouhodobě vyplácí. Slovy můžeme velmi ublížit, můžeme se omluvit, ale jednou řečené se nedá vzít zpět, nedůvěra zůstává. Nevhodnou komunikací ztrácíme důvěru lidí a ztracená důvěra se už nikdy nedá získat zpět. Na to by měl myslet každý.“1
Nezastupitelnou a mnohdy rozhodující úlohu pro úspěšnou komunikaci se zřizovateli knihoven, která se pozitivně odráží na jejich prosperitě, má metodik. Komunikace se zřizovateli byla na workshopu označena jako jeden ze základních pilířů a předpokladů úspěšné práce metodika.
Prosperující knihovna, která naplňuje vizi komunitního, vzdělávacího, otevřeného a všem dostupného místa setkávání, je vždy výsledkem působení tří důležitých činitelů:
- působení metodika,
- podpory zřizovatele,
- aktivního přístupu knihovníka.
„Hovořit bez naslouchání nebo poslouchat bez snahy porozumět je totéž, jako kdybyste kleštěmi přestřihli elektrikou šňůru od lampy, zastrčili ji do zásuvky a doufali, že se někde něco rozsvítí.“2
Chceme-li při komunikaci se zřizovateli knihoven dosáhnout vytyčeného cíle, je zapotřebí si připravit osnovu, hlavní směr jednání:
- stanovit, čeho chceme dosáhnout,
- pokusit se odhadnout osobnostní typ toho, s kým budeme vyjednávat,
- předložit možnosti/návrhy řešení, které může nabídnout knihovna.
O tom, jak zřizovatelé zejména obecních knihoven mohou vnímat jejich úlohu a skrytý potenciál, může poskytnout představu rozhovor s Ing. Jindřiškou Brožovou, starostkou obce Valchov na Boskovicku. Jde o úspěšně se rozvíjející obec, pro kterou je knihovna nepostradatelnou součástí kulturního a společenského života.
Paní starostko, Vaše knihovna získala v roce 2015 jako vítěz krajského kola soutěže Vesnice roku diplom za moderní knihovnické a informační služby. Co je podle Vás předpokladem, aby se obecní knihovny staly oblíbenými a navštěvovanými místy, kulturními a komunitními centry svých obcí? Je opravdu kromě nezbytného finančního zázemí, tedy podpory obce, tím klíčovým faktorem osobnost knihovníka?
Tak osobnost knihovníka je z mého pohledu ta nejklíčovější záležitost a určitě ta nejdůležitější. Samozřejmě, pomoc úřadu nebo obce, pomoc dalších, třeba zájmových organizací, pomoc občanů a návštěvníků je určitě taky důležitá, ale pokud knihovník neumí pracovat s lidmi a nepřitáhne do knihovny ať už děti, dospělé, seniory; všechny napříč věkem, napříč zájmy a tak dál, tak určitě se knihovna nemůže rozvíjet takovým způsobem jako třeba ta naše.
Rozhodnutí mít či nemít knihovnu je za současných legislativních podmínek zcela v kompetenci jejich zřizovatelů. Jak mohou metodikové, kteří žádné legislativní kompetence nemají, dosáhnout u starostů toho, aby měli zájem podporovat svoje knihovny, aby je brali vážně jako důležitého spojence a partnera podílejícího se na rozvoji života obce?
Víte, ono to je trošku složitější. Starosta samozřejmě má spoustu jiných povinností a spoustu jiné práce, než je jenom knihovna. Zejména v těch obcích, kde starosta není uvolněný, si dovedu docela dobře představit, že knihovna se ocitá někde na okraji jeho práce a to nejenom z důvodu, že by nechtěl knihovně pomáhat, ale většinou už mu na to nezbývá čas, síla a prostě možnosti. Tam, kde ta komunikace je horší, si myslím, že je potřeba, aby byl starosta osloven, aby knihovník, případně i s metodikem přišli na zastupitelstvo, aby se snažili se prosadit. A vždycky se lépe prosazuje, když je za ním aspoň něco trošku vidět, nějaká snaha, tak vždycky mu okolí daleko dřív a víc a líp pomůže. A tak stejně to začalo i u nás.
Největším problémem metodiků je komunikace se starosty. Až 85 % všech veřejných knihoven představují malé, neprofesionální knihovny, ve kterých působí zpravidla neuvolnění starostové s omezenými časovými možnosti. Jaké platformy setkávání starostů jsou podle Vás důležité, aby se jich knihovníci zúčastňovali, pokud chtějí účinně prosazovat zájmy knihoven?
Určitě je to způsobem nějaké, aspoň ze začátku, neformální komunikace, říci starostovi, zřizovateli, zastupitelstvu, radě, samozřejmě záleží na každé jednotlivé knihovně, svůj záměr. Začít sám s tím, že mám plán, vizi, představu, vím, jak by to probíhalo, pro koho by to bylo, kolik by to stálo. Pak už se daleko líp, když mám něco v ruce a dojdu s nějakou představou, daleko líp i protistraně ze strany zřizovatele diskutuje. Vždycky všechno je o lidech, ale je potřeba, aby se ta strana, která něco chce, snažila vžít do té druhé strany, jak nejlépe dovede nebo co by musel ten druhý udělat, aby se mu věnovala pozornost, natož potom požadovat nějakou další pomoc.
Efektivní komunikace se zřizovateli patří mezi jeden z hlavních předpokladů pro úspěšný rozvoj každé knihovny. Navázání kontaktu, jeho udržení, podpora zájmu zřizovatele, to jsou cíle, které stojí před každým metodickým oddělením, před každým metodikem. Nenechat se odradit případnými nezdary, hledat další možnosti, vytrvat. Cesta k prosperující knihovně a k jakémukoli úspěchu vede přes osobní komunikaci, přesvědčování a vysvětlování. Úkol, který stojí před metodikou jako výzva. Výzva za lepší podobu knihoven.
Závěr tématu komunikace se zřizovateli knihoven nastínil optimistickou vizi kladoucí důraz na roli a poslání metodiků:
METODIK JE TEN,
KDO HLEDÁ CESTU TAM,
KDE JI JINÍ NEVIDÍ…
Knihovny však za toto mnohdy nelehké hledání stojí.
Mgr. et Mgr. Monika Kratochvílová, Moravská zemská knihovna v Brně
[1] http://duha.mzk.cz/clanky/efektivni-komunikace-ve-sluzbach-1-dil
[2] Nichols, Michael P. Zapomenuté umění naslouchat. Praha: Návrat domů, 2005, s. 6.
Autor: Kratochvílová, Monika