Vliv akviziční politiky na kvalitu četby

Kniha je nejlepším přítelem člověka, ale není přítel jako přítel a není kniha jako kniha (Buno Milan)

ÚVOD
Veřejné knihovny jsou kulturními institucemi měst a obcí. V kultuře mají své nezastupitelné a významné poslání. Kulturu ovlivňuje celá řada faktorů, např. peníze, technika a informace. Euroamerická kultura s sebou mj. přináší vlnu konzumu, která zasáhla i knihovny. Knihovny snad nikdy neměly tak velkou konkurenci, jako je tomu dnes. Lidé sportují, práci věnují více času, než tomu bylo dříve, sledují televizní programy (pestrá nabídka, satelity), videa, DVD, internet, poslouchají hudbu, navštěvují divadla, kina, výstavy, supermarkety, známé, přátelé, mají své koníčky atd. Lidem dnes nejvíce schází volný čas. Údaje z výzkumu, který připravil Odbor knihovnictví Národní knihovny ČR (rok 1996, věk 18-65 let, reprezentativní vzorek populace ČR), uvádí, že lidé průměrně denně poslouchají rozhlas 130 min., sledují televizi 118 min., čtou knihy 36 min., poslouchají reprodukovanou hudbu 32 min. a sledují video 17 min. Všudypřítomná reklama nás obklopuje a ovlivňuje. Knihovny se snaží zvelebovat a rozvíjet čtenářské zájmy mj. nabídkou kvalitní četby. „ŘEKNI MI, CO ČTEŠ, A JÁ TI ŘEKNU, JAKÝ JSI“. Literatura je jedním z nejmocnějších nástrojů ke kultivaci a humanizaci člověka. Knihovny jsou nezanedbatelnou reklamou spisovatelů a knih. Kniha je součástí národního kulturního dědictví a vede k porozumění, toleranci a dialogu mezi lidmi. Kvalitní, aktuální, bohatý a dobře přístupný knihovní fond je pro veřejné knihovny stejně významný jako lidé, kteří knihovnu tvoří. Veřejnost očekává od knihovny především knihy. Čtenáři navštěvují knihovnu, protože si přejí a chtějí číst (Kupcová, Dana). Na příkladu Knihovny Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou se chci zamyslet nad akviziční politikou veřejných knihoven, jak se změnila proti roku 1989. O tom, že jí knihovny věnují větší pozornost a že ovlivňuje kvalitu četby, není pochyb.

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ AKVIZIČNÍ POLITIKU
1) finance
2) knižní produkce
3) různost fondu
4) cena knih
5) dostupnost knižních novinek
6) čtenářská poptávka
7) složení čtenářů
8) směrnice knihovny (profil fondu, stanovení minimální částky na nákup fondu)

1) Finance: Nedostatečné financování veřejných knihoven se nejvíce projevuje v omezování nákupu nové literatury, což přímo ovlivňuje rozsah a kvalitu knihovnických služeb. Do roku 1989 měly knihovny přednost při nákupu knih. Většinou nebyly technicky vybavené, nakupovaly pouze knihy a periodika, existovalo jen několik vydavatelství, ze kterých byly všechny publikace distribuované přes velkoobchod. Dá se tedy říct, že veřejné knihovny obsahovaly téměř veškerou knižní produkci. Knihovny, které se nyní potýkají s nedostatkem financí na nákup fondu, ztrácejí schopnost plnit svou základní společenskou funkci, tj. zajistit všeobecnou dostupnost informací a publikovaných dokumentů všem občanům. Nejhorší na celé situaci je, že tento výpadek v nákupu fondu je v budoucnu nenahraditelný. Prostředky na nákup knihovního fondu klesají na úkor jiných položek v rozpočtu (nárůst mezd, cen energií, poštovného, cen knih a periodik). Rozpočet většinou není navyšován podle skutečných potřeb knihovny.

2) Knižní produkce:
ČR – veřejné knihovny – nákup ve svazcích (přírůstky fondu) 

1989	2,7 mil.
1995	1,7 mil.
2000	418.663
2003	319.196
2004	506.749

(Údaje poskytla Národní knihovna v ČR.)

Proti roku 1989 došlo k výraznému snížení nákupu knih, od roku 2004 se situace mírně zlepšuje. Některé knihovny po roce 1989 zanikly, došlo ke zrušení řady poboček. V roce 2000 bylo v ČR 6019 veřejných knihoven a 1122 poboček. V roce 2004 klesl počet na 5885 veřejných knihoven a 941 poboček.

Počet vydaných titulů knih

1989	3.767
1990	5.500
1996	10.244
2000	11.965
2001	14.321
2002	14.278
2003	16.451
2004	15.749

Proti tomu se zvýšil počet vydaných titulů. V roce 2004 vyšlo 15749 titulů, z toho 88% českých knih, 21% beletrie, 11% skript, 29% překladů a pro děti jen 735 titulů. Kvalitní naučná literatura a beletrie se dnes nakupuje méně, bohužel trafiková – braková literatura zažívá boom a podle Národní agentury ISBN tvoří přibližně třetinu z celkového počtu vydávaných knih.

3) Různost fondu:
Po roce 1989 knihovny postupně investovaly do informačních a komunikačních technologií, což je stálo hodně financí. Většinou rozšiřovaly nabídku fondu o CD ROM, zvukové knihy, hudební nosiče, které nakupovaly na úkor financí určených na nákup knih a periodik. Elektronické informační zdroje (Anopress, ASPI – právní databáze, EPIS, ČTK apod.) také něco stojí.

4) Cena knih:
Vývoj ceny knihy od r. 1989 do r. 2005 (údaje čerpány z knihkupectví)

rok	průměr. cena v Kč
1989	56,-
1990	60,-
1995	140,-
2001	234,-
2005	236,-

Knihy jsou drahé, proto se jich dnes nakupuje méně. Situaci nezachrání ani nasmlouvané rabaty knihoven.

5) Dostupnost knižních novinek: Údaje z výzkumu, který připravil Odbor knihovnictví Národní knihovny ČR (rok 1996, věk 18-65 let, reprezentativní vzorek populace ČR) uvádí, že dotázaní nejčastěji získavají knihy, které čtou: zakoupením 32%, půjčením od příbuzných, známých a přátel 25%, půjčením z knihovny 21%, půjčením z práce 2%, z domácí knihovny 14%. Městská knihovna v Chemnitz nabízí zajímavou službu svým čtenářům. Za dvě erura si čtenář půjčí knižní novinku, jakmile se objeví na trhu. Čtenáři to vítají a novinky se tím zaplatí. Knižní novinky dodávají do knihovny přímo knihkupci. Naše legislativa knihovnám neumožňuje půjčování za peníze. Když uvážíme měsíční výpůjční dobu, dobu zpracování, počet – většinou jeden až tři výtisky, stává se knižní novinka pro čtenáře nedostupnou. V některých knihovnách je na novinku až 40 rezervací. Pokud vůbec rezervují beletrii. Nemůžeme se tedy divit, že si lidé knižní novinku raději koupí.

6) Čtenářská poptávka: V produkci se od r. 1990 snižuje podíl beletrie, převažuje literatura faktu a odborná literatura, zejména humanitního zaměření. Největší zájem je o romány pro ženy, monografie celebrit – nejlépe s recepty, skandály, napínavé detektivky. Z beletristů vedou Pawlowská a Viewegh; příběhy ze života obyčejných lidí, které se rychle čtou, kratší příběhy nebo alespoň hodně kratších kapitol; výrazně ubylo dlouhých románů. V průběhu dalších let se požadavky měnily: např. internetová knihkupectví (první Vltava) uvádí, že nejdříve nakupovali muži (PC a sci-fi literaturu a literaturu faktu), dnes nakupují muži a ženy bez rozdílu. Vede encyklopedická literatura, slovníky, romány a poezie. Trend je srovnatelný s ostatními zeměmi. (údaje čerpány z knihkupectví)

7) Složení čtenářů: Marketingový průzkum je důležitý ve všech oborech podnikání. Knihovny musí znát své čtenáře, vědět, pro koho nakupují. U čtenářů se zajímají o věk, pohlaví, profesi, vzdělání (ukončené, probíhající), zájmy, zdravotní postižení apod. Většinou požadují anonymní vyplnění anketního lístku u registrace čtenáře. Tyto údaje zohledňují v akviziční politice.

8) Směrnice knihovny: Knihovny mají k akviziční politice směrnici písemnou a některé jen danou. V akviziční politice je důležité stanovení profilu fondu a minimální částky na nákup fondu. Profil knihovního fondu vymezuje zaměření knihovního fondu na základě různých hledisek (téma, typ informací, druh dokumentu, provenience, institucionální znak, autorský znak atd.). U beletrie knihovny nevystačí jen s procenty, kolik procent beletrie pro děti a dospělé nakoupí v daném roce. Důležité je určit rozsah, které autory bude kupovat, od kterých vydavatelů, co je a co není „brak.“ Brak je masově vytvářený kulturní produkt, regulovaný společenskou poptávkou a charakterizovaný jednoznačnou a cílevědomou funkčností. S uměním ho spojují pouze podobné vyjadřovací prostředky, na nichž však není podstatněji závislý – nejde tedy o "pokleslou formu", ale o zcela samostatnou oblast kultury, na kterou je třeba užívat specifická kriteria hodnocení. Dříve lidová četba, brak, škvár, paraliteratura, triviální, konzumní a komerční literatura, bestseller, oddechová četba, pokleslá literatura atd. Rozeznáváme brak: fabulativní (dobrodružný, detektivní, historický), imaginativní (horory, science fiction, fantasy), amorosní (ženské, dívčí, erotické a pornografické romány), humoristický, výchovný, ideologický a realistický. U oddechové literatury, o kterou je u čtenářů velký zájem, je třeba stanovit kritéria, protože i zde se dá vybrat hodnotnější četba. U oddechové literatury musí akvizitér spoléhat na recenze, případně lektorské posudky. Zpětnou vazbu mu zajistí knihovníci ze služeb. O populárně - naučnou literaturu v knihovnách stoupá zájem. Metoda konspektu by pomohla s profilem naučné literatury, do jaké hloubky nakupovat, jak moc reagovat na poptávku studentů, kteří si odbornou knihu mohou zapůjčit prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby z odborné knihovny. Odborné knihy stojí hodně peněz a je třeba zvážit, zda o ně bude patřičný zájem. Pomohlo by pravidelně sledovat vypůjčitelnost odborných knih a podle toho upravit profil fondu. Meziknihovní výpůjční službě by velmi prospělo, kdyby knihovny na svých webových stránkách vystavily profil fondu.

Akviziční politika Knihovny Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou:

Knihovna Matěje Josefa Sychry (KMJS - základní údaje z roku 2004)
Rok založení: 1934
Funkce: univerzální městská veřejná knihovna, regionální funkce od roku 2002
Právní forma: příspěvková organizace města
Roční rozpočet: 9,862 tis. Kč
Počet zaměstnanců: 21
Rozloha knihovny: 3 tis. m2
Kapacita: 100 studijních míst, 19 pracovních stanic s veřejně přístupným internetem, cca 160 tis. knih, 150 předplacených periodik
Roční růst knih. fondu: 10 tisíc knihovních dokumentů
Počet čtenářů: 6 tisíc (počet obyvatel 24 tisíc)
Pobočky: dvě: jedna automatizovaná, jedno výpůjční místo

KMJS Žďár nad Sázavou

Rok	Částka na knihy	počet svazků	z toho naučná	beletrie	dětská nauč.	dětská bel.
1989	440 tis. Kč	7860	2640	2894	809	1517
1995	749 tis. Kč	6240	3063	1975	563	639
2000	900 tis. Kč	5700	2381	1842	527	950
2005	611 tis. Kč	3582	1384	1183	394	621

Z tabulky jednoznačně vyplývá, že přírůstek fondu klesá. Především se omezil nákup multiplikátů. Finance na nákup nových knih závisí na výši schváleného rozpočtu. Proti roku 1989 se v loňském roce nakoupilo o 4278 svazků méně. Číslo ovlivnil jistě fakt, že došlo ke zrušení dvou poboček a do roku 2002 knihovna zajišťovala nákup místním lidovým knihovnám (tzv. střediskový systém). Knihovna investuje do nákupu periodik ročně přes 200 tis. Kč. Časopisy se půjčují na čtrnáct dní a spolu s hudebními nosiči, které se půjčují na tři dny (vyšší obrat fondu), zvyšují výpůjčky. O časopisy a CD je velký zájem ze strany veřejnosti. Akvizitér stojí před otázkou, kolik vynaložit na nákup časopisů a CD, když knihy byly, jsou a budou hlavní nabídkou knihovny. Z tabulky dále vyplývá, že se změnil poměr nákupu beletrie a naučné literatury. Naučná literatura převažuje, je o ni zájem. Lidé se více vzdělávají a téměř třetinu uživatelů tvoří žáci a studenti. Naopak dětem se kupuje více beletrie. Podle VKIS MK je standardní částka na jednoho obyvatele 25,- až 35,- Kč na nákup knih. Knihovna by tedy měla nakupovat knihy minimálně za 750 tis. Kč ročně. Optimální částkou na nákup fondu (přičteme-li ostatní dokumenty) je zhruba 1 mil. Kč. Pokud je částka nižší, omezuje se především nákup multiplikátů a tím se snižuje dostupnost knih pro čtenáře. Z názorů čtenářů vyplývá, že jim nejvíce vadí nedostatečný počet nových knih. Management knihovny musí toto tvrzení podložit relevantním průzkumem. Pokud se mínění potvrdí, je třeba zvážit způsob, který zajistí dostatečné finanční prostředky na nákup fondu.

Akviziční politika KMJS:
Do roku 1989 byla akviziční politika jednodušší. Časem narůstala knižní produkce, zvyšovaly se ceny knih a sílily řady distributorů. Ze čtyř výrazných (PEMIC – Ostrava Kunčice, K-CENTRUM Brno, OPA Praha, KONTAKT – Frýdek Místek) byl vybrán PEMIC, který zastupuje 219 vydavatelství a novinky vozí přímo do knihovny. Roli při výběru hrál vysoký rabat 25%. Knihovna spolupracuje dále např. s distributorem SPIRA Liberec, který nabízí rabat 27% a zastupuje vydavatelství Erika a Petra. Dá se vybírat z edičního plánu a také vozí novinky až do knihovny. Dále se nakupuje v místních knihkupectvích, nabízejí rabat ve výši 14% a výhodou je, že obstarají jakoukoliv knihu. Knihkupci mají slušný přehled a pomáhají knihovně s orientací na knižním trhu. Akvizitér pravidelně sleduje Ohlášené knihy, tisk, internetové nabídky, Nové knihy, sleduje také nabídky publikací, které vydávají vysoké školy atd. Regionální literatura se shání velmi těžce, vychází většinou v malém nákladu a někdy jde téměř o detektivní zjišťování. Byla navázána spolupráce s vytypovanými vydavatelstvími, pravidelně jsou oslovovány obecní a městské úřady, sledován regionální tisk, navázala se spolupráce s osobnostmi regionu, se spisovateli atd. Návštěvy nejrůznějších knižních veletrhů jsou pro dobrou akvizici velmi přínosné. Na rabatech knihovna ušetřila v roce 2005 přes 100 tis. Kč.

Proti roku 1989 je časová náročnost akvizice téměř dvojnásobná. Vybírá se na místě od distributorů, v knihkupectvích, objednává se z internetu ad. Zvukové dokumenty se nakupují v City Paper Brno, jde o slušně zásobený velkoobchod, který knihovnám nabízí 13% rabat. Odkládají stranou veškeré novinky, ze kterých si na místě akvizitér vybere. Část fondu (CD, legislativní dokumenty atd.) se nakupuje prostřednictvím internetu. Zvukové knihy se nakupují v Knihovně a tiskárně pro nevidomé K.E. Macana v Praze.

Statistické údaje KMJS Žďár nad Sázavou z výpůjčního protokolu

Rok	Počet registrovaných  Čtenářů	výpůjčky knih	počet návštěvníků celkem
1989	7066	216604	59532
1995	5765	169008, zrušení pob.	64042
1999	5998	307868	70458
2000	6164	319426	77097
2001	6629, hudební k.	313890	102675
2002	5666, centrál.registr.	319813	106600
2003	5885	330555	115613
2004	5852	376628	133247
2005	5415	461211, sv.neomez.	128683

Z tabulky vyplývá, že sice roste počet výpůjček (neomezuje se počet vypůjčených svazků) a návštěvníků (nová oddělení: informační centrum, hudební a zvuková knihovna, internetová studovna: v knihovně je celkem dvacet veřejně přístupných internetových stanic, badatelna M.J. Sychry, automatizovaná pobočka na ul. Nádražní apod.), ale počet registrovaných čtenářů klesá. Není to zatím dramatické číslo, ale stojí za zamyšlení. Jedním z důvodu může být nedostatečná nabídka nových knih. Provozní doba se masivně rozšířila z 32 na 43 hod. týdně, knihovna se modernizovala, investovala do public relations atd. Pracovníci ve službách přímo ovlivňují veřejné mínění o knihovně, proto jsou kvalitní služby velmi důležité. Není možné je zajistit bez kvalitní nabídky knihovního fondu. Zatím knihovna čerpá z minulosti, kdy se do roku 1995 nakupovalo velmi slušně a potom se situace rok od roku zhoršovala. V roce 2001 knihovna investovala do automatizovaného provozu, rozšířila nabídku knihovního fondu o zvukové a elektronické dokumenty, což vedlo ke snížení částky na nákup nových knih. Knihovna investovala do nových provozů, renovovala výpůjční pulty, automatizovala pobočku atd. Do budoucna je nutné posílit nákup nových knih, jinak se může stát, že knihovna přijde o další čtenáře. Ve statistice není započten nákup fondu v rámci regionálních funkcí. Zda je akviziční politika dobrá, nezjistíme podle počtu výpůjček a návštěvníků. Nevypovídá o správně určeném profilu fondu, ani zda knihovna nakupuje kvalitní četbu.

Z průzkumu (přelom roku 2003/2004) vyplývá, že knihovna má registrovaných 47% žen, 24% mužů, 22% dětí ve věku do 15 let a 7% seniorů. 29% registrovaných čtenářů není přímo ze Žďáru nad Sázavou a do knihovny dojíždí. Toto zjištění rovněž ovlivňuje nákup fondu. Největším problémem akvizice je nedostatečná zpětná vazba a nedostatečné personální zajištění. Akvizici zajišťuje vedoucí úseku knihovních fondů, který má jen 2,5 úvazku. U zpětné vazby nestačí jen běžné dotazníkové šetření, případně „krabička na přání“ určená čtenářům. Nutné jsou relevantní průzkumy a efektivní vyhodnocování statistiky knihovny.

Co je potřeba doplnit: 
- rozbor čtenářů (věk, pohlaví, vzdělání, profese, zdravotní stav, zájmy atd.), rozbor okolí (školy, ostatní instituce, podniky, zájmová a profesní sdružení, spolky atd.)
- vypůjčitelnost u jednotlivých titulů (revizní průzkum),
- hlubší průzkum složení fondu (zatím se zjišťují jen procenta beletrie, naučné literatury apod.),
- chybějící lektorské posudky (nabízí se spolupráce s Krajskou knihovnou Vysočiny, která má lektory pro jednotlivé úzké oblasti, ti tematicky sledují, co vychází, a dále připravují na jednotlivé tituly lektorské posudky (anotace), které by dále zpřístupnili akvizitérům v kraji, čímž by jim usnadnili práci),
- písemnou směrnici pro doplňování a profil fondu (pružně s ní pracovat, upravovat ji podle zjištěných nových okolností atd.). Směrnice většinou vymezují profil fondu dané knihovny, optimální cestu dokumentu od získání přes zpracování až po zpřístupnění uživatelům, stanoví většinou také finanční nároky. Zásadní význam pro akviziční politiku má souhrn vnitřních podmínek knihovny, které souvisí s umístěním fondu, rozpočtem, znalostí potřeb uživatelů, informačním aparátem, online službami, meziknihovní výpůjční službou atd.
- stanovení počtu multiplikátů,
- nevycházet jen z počtu výpůjček a návštěvníků, protože tyto údaje jsou matoucí a nevypovídají o kvalitě fondu, o správné akviziční politice apod.
- úpravy stávajícího SW (KP WIN), které by umožňovaly dokonalejší statistické výstupy,
- metodu konspektu, která nabízí nové možnosti v akviziční politice, pokud se zavede ve většině knihoven, které prezentují svůj fond na webových stránkách, snadněji rozeznáme profil té či oné knihovny. Jistě povede i ke zkvalitnění meziknihovní výpůjční služby.

ZÁVĚR
V Časopisu československých knihovníků Šprinc mj. napsal: „S doplňováním fondů lidových knihoven, především nákupem, souvisí obsahová kvalita pořizovaných titulů a časopisů. Přesvědčujeme se, že knihovníci vycházejí příliš vstříc pokleslému vkusu některých čtenářů podbízením a nákupem laciné románové četby a bulvárních časopisů. Hledá-li čtenář tento druh literatury, musí si jej sám opatřit z vlastních prostředků, nikoli výpůjčkou z veřejné knihovny. Ve Šprincově době byly orientací katalogy doporučených titulů, vydávané osvětovým ústavem, které tvořily jádro knihovního fondu. V naší době pestré nabídky by to měl být knihovníkův odborný seriozní výběr, podložený recenzemi v Nových knihách nebo v Literárních novinách.“ (Bartošová, Hana: Seminář Goethe-institutu v Budapešti) Chtějí-li knihovny, aby jejich čtenáři kvalitně četli, musí zvýšit nákupy kvalitní literatury. Knihovny se snaží nabízet kvalitní četbu, zda a jak se jim to daří, posoudí každý čtenář jednotlivě. Kvalitní služby ve veřejných knihovnách podporuje mj. dostatečná nabídka kvalitního fodnu. K tvrzení, že nedostatečný nákup způsobuje pokles registrovaných čtenářů, potřebujeme seriózní průzkum. V článku Knihovnické pravdy a nepravdy o tom zajímavě píše Štefan Kolivoško: „knihovny, které nemají těžkosti s doplňováním knihovních fondů, nezaznamenaly prudký nárůst registrovaných čtenářů, naopak jejich počet klesá. Z 250 respondentů jen sedm uvedlo, že přestalo navštěvovat knihovnu pro nedostatečné doplňování fondu. Prostě čtení se stává mezi širokou veřejností méně atraktivní činností jako v minulosti.“ Knihovny by přesto neměly zapomínat na své hlavní poslání: nakupovat dostatek kvalitního fondu.

Mgr. Libuše Foberová, Ústav bohemistiky a knihovnictví, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě

Odkazy na zdroje:
1) DEFINICE BRAKU - http://lege.cz/toCP1250/brak.htm
2) Kolivoško, Štefan. Knihovnícke pravdy a nepravdy. Knižnica, 2003, 4, č. 9. s. 458-460.
3) Kupcová, Dana: Knihovny pro pravou hemisféru. Knihovny současnosti : sborník ze 4. konference, konané ve dnech 9.-11. října 1996 v Seči u Chrudimi / [Sestavil: Jaromír Kubíček]. '96. 1. vyd. Brno: Sdružení knihoven České republiky, 1996. 222 s., ISBN 80-902199-3-4.
4) Nakonečný, Milan: Literatura jako psychologický nástroj. Knihovny současnosti : sborník ze 4. konference, konané ve dnech 9.-11. října 1996 v Seči u Chrudimi / [Sestavil: Jaromír Kubíček]. '96. 1. vyd. Brno: Sdružení knihoven České republiky, 1996. 222 s., ISBN 80-902199-3-4.
5) Podklady ze statistických deníků Knihovny Matěje Josefa Sychry (A. Tulisová, D. Licková)
6) Rozbor čtenářů z přelomu roku 2003/2004 Knihovny Matěje Josefa Sychry (S. Poláková)
7) Sodomková, Jana: Postoje veřejnosti k veřejným knihovnám. Národní knihovna, 1997, 8, č. 2.
8) Vlček, Josef: Kultura knihovny a osobnost knihovníka. Knihovny současnosti : sborník ze 4. konference, konané ve dnech 9.-11. října 1996 v Seči u Chrudimi / [Sestavil: Jaromír Kubíček]. '96. 1. vyd. Brno: Sdružení knihoven České republiky, 1996. 222 s., ISBN 80-902199-3-4.

Autor: Foberová, Libuše

Zpět