Hodnocení vybraných digitálních knihoven z hlediska informační architektury

Vybrali jsme tyto systémy: KRAMERIUS – český, ANNO – rakouský a WDL – polský. Jedná se o digitální knihovny, které se zaměřují na periodika 19. století a každá je typově odlišná, což je pro výzkum přínosem.
Veřejně přístupná aplikace je dostupná na adrese <http://kramerius.nkp.cz>. Systém Kramerius byl vyvinut v roce 2003 jako opensource systém na základě zadání Národní knihovny ČR. Od samého počátku jeho vývoje ho využívá také Knihovna Akademie věd České republiky. Systém podporuje v rámci programu VISK 7  Ministerstvo kultury České republiky. Je tedy velmi vhodný pro zpřístupňování digitalizovaných tisků, zejména periodik. Archivní noviny a další dokumenty, které není možné všem zájemcům o prostudování běžným způsobem zpřístupnit (zapůjčit) z důvodu degradace papíru, omezeného počtu exemplářů či jiných důvodů, zpřístupňuje přes internetové rozhraní. Zpřístupňování je limitováno autorským zákonem, je bezplatné a není podmíněno registrací uživatele.  
Myšlenka projektu ANNO <http://anno.onb.ac.at/>. (AustriaN Newspapers Online = Rakouské noviny online), iniciativy hromadné digitalizace historických periodik, vznikla v Rakouské národní knihovně v souvislosti se zájmem o dějiny formování dnešní Evropy a se snahou o zpřístupnění historie vlastního regionu, jehož dějinám, politice, kultuře a společenským otázkám se právě noviny a časopisy typicky věnují. Systém je v provozu od srpna roku 2003.
Wielkopolska Digital Library <http://www.wbc.poznan.pl/dlibra> byla otevřena stejně jako předchozí dvě v roce 2003. Cílem je zdigitalizovat polské kulturní dědictví a online ho zpřístupnit - osvobodit od kamenných zdí – prostřednictvím internetu.  Digitalizace sleduje rovněž konzervační a archivační účely, podporu vědy a výzkumu, vzdělávání a celoživotní vzdělávání národa.

Dnešní uživatelé internetu procházejí obrovské množství informací a očekávají, že se tvůrci stránek přizpůsobí jejich požadavkům, nikoli obráceně. Pro tvorbu kvalitních webových stránek již nestačí znát pouze značkovací jazyky a základy grafického designu, ale je nutné zohlednit mnoho dalších aspektů. Vznikají nové obory, které podporují práci tvůrců použitelných stránek. Jedním z těchto oborů je informační architektura. Analogie s klasickou architekturou je zřejmá. Smyslem informační architektury je odhlédnutí od vizuální podoby stránek a zaměření se spíše na logickou stavbu. Stánky by měly být především intuitivní a logické.          
Jako vědní disciplína započala informační architektura svůj rozvoj v posledních letech v důsledku enormního nárůstu informací, které jsou distribuovány v digitální podobě, a samotných webových stránek, jejichž pomocí jsou informace rozšiřovány k uživatelům. Samotný termín byl poprvé užit roku 1976, kdy Richard Saul Wurman předsedal konferenci na téma „The Architecture of Information“ pořádanou American Institute of Architects a zamýšlel toto slovní spojení v rámci vzniku nového vědního oboru organizování informací, avšak termín začal být skutečně užíván až o 20 let později.
Wurman považuje architekturu za vědu a umění, které společně vytváří organizovaný prostor. Podle jeho názoru je úlohou informační architektury sběr, organizování a prezentování informací, které slouží ke splnění určitých cílů a hodnot, a dává je do souvislosti s pracovní náplní architekta, který navrhuje budovy; ten rovněž potřebuje zjistit potřeby uživatelů a uspořádat je do celku, aby mohl uspokojit jejich povědomí a představy. Wurman definuje profesi informačního architekta následovně:

a)    jakožto osobu, která organizuje informace v datech, transformuje je z komplexní do přehledné podoby,
b)    osobu vytvářející strukturu nebo mapu informací, která umožňuje lidem jednoduchou orientaci a snadnější cestu k poznatkům,
c)    nastupující profesi 21. století s úlohou řešit problémy organizování informací tak, aby byly lehce pochopitelné a srozumitelné.

Z těchto výše popsaných bodů vyplývá, že hodně úloh informačního architekta bychom mohli přisoudit knihovníkům, kteří se od počátku vzniku architektury vždy snažili o efektivní zpřístupňování informací.
Existuje několik definicí a pohledů na chápání informační architektury. Jednu z nejkomplexnějších formulovali Louis Rosenfeld a Peter Morville. Ti ji charakterizují jako
kombinaci organizačního, navigačního a popisného schématu informačního systému, strukturální design informačního prostoru s cílem ulehčit vykonávání úloh a umožnit intuitivní přístup k obsahu, jako umění a vědu struktury a klasifikace webových stránek a intranetu tak, aby lidé dokázali nalézt a řadit informace, a jakožto vznikající disciplínu a společenskou praxi s cílem zavést principy designu a architektury do digitálního světa. Základním cílem je tedy organizovat obsah a formu do souvislé a logické struktury, která umožňuje jednoduchou údržbu a rovněž snadný přístup uživateli. Dobrá a konzistentní informační architektura pomáhá uživatelům k vytvoření pozitivního vztahu k produktu a informačním technologiím.
Hlavní úlohou informačního architekta podle Rosenfelda a Morvilla je objasnit úlohu a vizi stránky, uspokojit potřeby nejen organizace, která ji vytvořila, ale i uživatelů. Dále pak určit, jaký obsah a funkce bude stránka mít, specifikovat, jakým způsobem uživatelé najdou potřebnou informaci v rámci stránky, a plánovat, jak se stránka bude přizpůsobovat změnám a růstu v čase.

Je zřejmé, že informační architektura úzce souvisí s dalšími obory tvorby internetových prezentací. Dotýká se rovněž podoby, formy a pojmenování textů. Má však blízkou vazbu i na další vlastnosti webu, především na jeho použitelnost a rovněž také důvěryhodnost. Jaké jsou tedy hlavní úkoly informační architektury při tvorbě webu?

1.    Návrh celkové taxonomie systému či hierarchie informací,
2.    vytvoření struktury webu a rozdělení informací do jednotlivých stránek,
3.    zajištění vztahů a vazeb stránek mezi sebou (tzv. prolinkování),
4.    pojmenování jednotlivých stránek, sekcí i kapitol,
5.    uspořádání informací v textové podobě jednotlivých stránek,
6.    zvolení vhodných typů navigace a její začlenění,
7.    vytvoření fulltextového vyhledávání a prezentace výsledků,
8.    návrh layoutu stránky,
9.    vytváření metadat.


Ověřování dodržování standardů aneb validita webových stránek

Existuje několik možností, jak ověřit shodu vytvořených webových stránek se standardy W3C. Pro kontrolu správného HTML, XHTML, MathML a SVG kódu slouží W3C Validation Service na adrese http://validator.w3.org/. XHTML je jiná, novější norma jazyka HTML. Tomu, že HTML/XHTML stránka splňuje normu, se říká validita. Mnozí autoři se validity kódu snaží dosáhnout. Současné prohlížeče ale zpravidla správně zpracují i nevalidní XHTML dokument a vykreslí jej dobře .

Na obrázku č. 1 lze vidět porovnání ověření dodržování standardů v kódování stránek Velkopolské digitální knihovny, stejný proces je obsažený na obrázku č. 2 u digitální knihovny ANNO a obrázku č. 3 u digitální knihovny Kramerius. Jak můžeme vidět, po zapsání URL adresy systém vyhodnotil stránky a detekoval možné chyby. Nejhůře z detekovaných webových stránek dopadly stránky Velkopolské digitální knihovny, která dle standardů W3C obsahuje 34 chyb v programování, ačkoli jsou dělány v modernější verzi značkovacího jazyka, XHTML 1.0 Strict. Lépe dopadla digitální knihovna Kramerius, u níž validátor detekoval pouhých 9 drobných chyb. Z průzkumu nejlépe vyzněla digitální knihovna ANNO, která obstála bez jediného omylu v programování a její stránky byly utvořeny pomocí značkovacího jazyka HTML 4.01 Frameset.

Dále lze vypozorovat, že při změně v programovacím jazyce může dojít k chybám a že na stránce jsou rovněž nastíněna možná řešení, jak tyto chyby opravit. Stránky mají též českou verzi dostupnou na adrese <http://validator.w3.cz/>.



Obrázek č. 1 – Služba ověření správnosti programování u stránek WDL



Obrázek č. 2 – Služba ověření správnosti programování u stránek Digitální knihovny ANNO  



Obrázek č. 3 – Služba ověření správnosti programování u stránek digitální knihovny Kramerius


Spojení na stránkách digitálních knihoven

Na stránce W3C je k dispozici W3C Link Checker, kde po zadání URL adresy získáme přehled o nefunkčních spojeních na stránce. Na obrázcích č. 4, 5 a 6 jsou uvedeny výsledky analýzy linků na již výše zmíněných webových stránkách digitálních knihoven. Nejhůře vyšla i v tomto ohledu stránka Velkopolské digitální knihovny, u které robot detekoval celkem 47 nefunkčních linků, ale oproti tomu obsahuje jednoznačně nejvíce spojení. U digitální knihovny Kramerius byly nalezeny 4 nefunkční linky v oblasti nápovědy, tisku a kontaktů. Stránka digitální knihovny ANNO má všechna spojení funkční, nutno však podotknout, že je většina dat ukryta pod domovskou stránkou a obsah linků je zde naprosto zanedbatelný.



Obrázek č. 4 – Kontrola funkčnosti spojení na stránce Velkopolské DK pomocí validátoru W3C Link Checker



Obrázek č. 5 – Kontrola funkčnosti spojení na stránce DK ANNO pomocí validátoru W3C Link Checker



Obrázek č. 6 – Kontrola funkčnosti spojení na stránce DK KRAMERIUS pomocí validátoru W3C Link Checker


Hierarchie stránek digitálních knihoven



Obrázek č. 7– Hierarchie webových stránek Velkopolské digitální knihovny

Stránky Velkopolské digitální knihovny (obrázek č. 7) disponují ucelenou hierarchickou strukturou. Nejnápaditěji a nejvíce zdůrazněn je název, označený žlutou barvou, a vlevo nahoře vyčleněné logo instituce. Růžově jsou vyznačeny oblasti, ve kterých probíhá pohyb na stránkách, jejich názvy ovšem nejsou prolinkovány. Světle modrá barva zase vyznačuje objekty, které spolu souvisí a jsou tudíž i vizuálně propojeny. Navíc odkazy jsou uspořádány pohromadě a odděleny od ostatního textu pomocí panelu, ovšem v jistých částech stránky mohou s textem splynout kvůli nepříliš šťastně zvolenému barevnému provedení. Zelená zase vyjadřuje aktuální obsah a objekty, které spolu souvisí a jsou uspořádány na jednom místě. Celkovou úroveň těchto stránek z hlediska hierarchické struktury lze hodnotit jako ucházející. Stránky mají jasně definovány oblasti s odkazy a obsahové rozložení odpovídá běžným standardům.

Stránky digitální knihovny ANNO (obrázek č. 8), vyjadřují na první pohled jednoduchou a účelovou strukturu. V levém horním rohu je oranžově vyznačeno logo instituce. Název stránky (vyznačen žlutě) je vizuálně propojen s obsahem stránky, což nepovažuji za šťastné řešení, ovšem od obsahových upoutávek (červeně) je vhodně oddělen. Růžově jsou vyznačeny oblasti, ve kterých probíhá pohyb na stránkách, a modře tzv. funkční upoutávky, které uživatele lákají k prozkoumání dalších částí webového serveru. Fialovou barvou jsou označeny výměnné reklamy k propagaci různých webových stránek. Celkově lze stránky považovat za přehledný nástroj, který uživateli slouží k danému účelu .



Obrázek č. 8 – Hierarchie webových stránek digitální knihovny ANNO



Obrázek č. 9 – Hierarchie webových stránek digitální knihovny Kramerius

Stránky digitální knihovny Kramerius působí na první pohled hierarchicky uspořádaně. Logo instituce označující rovněž i název (oranžově) je umístěno v levém horním rohu. Pod ním jsou na opačné straně v liště umístěny sekce, ve kterých probíhá pohyb na stránkách (růžově), modře jsou pak označeny podsekce. Podstatnou část stránky poté tvoří její obsahové upoutávky (červeně) a aktuální obsah (zeleně). Celkový způsob řešení stránek lze označit za nešťastný, neboť sekce jsou utopeny ve špatně viditelné oblasti pro uživatele, oproti tomu lišta s navigací zabírá celou část stránky a tato oblast by se dala využít efektivněji .


Navigace stránek digitálních knihoven



Obr. č. 10 – Řešení navigace na stránkách digitální knihovny WDL

Na webové stránce Velkopolské digitální knihovny (obrázek č. 10) je systém navigace rozdělen do několika částí. Při prvním pohledu na stránku se musíme dozvědět, o jaký server se jedná a k čemu slouží. Žlutě vyznačený název stránky jistě napoví. Jeho umístění navíc odpovídá všem standardům. Pod ním se nacházejí elementy globální navigace (označeno oranžově). Co se týká sekcí (růžově) a podsekcí (tmavě modře), jsou umístěny v levé části stránky a lokální navigaci (fialově) nalezneme ve spodní části stránky. Většina serverů by měla mít na domovské stránce zobrazeno vyhledávací pole (zelená), což stránky Velkopolské digitální knihovny mají, ovšem jeho rozhraní je vhodné zejména pro pokročilé uživatele. Stránka obsahuje i prvky kontextové navigace (světle modře), které zabírají až příliš mnoho prostoru. Systém navigace tím ztrácí na přehlednosti.
Navigace na stránce digitální knihovny ANNO (obrázek č. 11) je řešena velice intuitivně. Žlutě je opět vyznačen název stránky, který ovšem není nijak prolinkován. Zato logo (oranžově) již odkazuje na domovskou stránku (zeleně) a lze se pomocí odkazu dostat i na stránky mateřské instituce. Vlevo nalezneme sekce, ve kterých se uživatel může pohybovat (růžově), a na opačné straně podsekce (modře). Pod nadpisem pak nalezneme lokální navigaci (fialově). Slabinou těchto webových stránek je to, že neobsahují ani jednoduchý vyhledávací nástroj a rovněž ani doplňkovou navigaci v podobě webové mapy apod., která by usnadnila orientaci uživateli v jednotlivých sekcích. Nejspíš je to způsobeno tím, že stránka není dostatečně prolinkována, a tak tyto druhy navigace nejsou příliš potřebné. Vše je totiž nahrazeno vysoce intuitivním vyhledáváním v lokální bázi dat .



Obrázek č. 11 – Řešení navigace na stránkách digitální knihovny ANNO



Obrázek č. 12 – Řešení navigace na stránkách digitální knihovny Kramerius

Systém navigace u webových stránek digitální knihovny Kramerius je dobře propracovaný (viz obr. č. 12). Samotné logo instituce (žlutě) je prolinkováno na stránky uživatelského portálu systému, ovšem o označení, že by měla stránka něco takového obsahovat, není nikde zmínka, což může působit kontraproduktivně. Na liště pod logem nalezneme prvky globální navigace (oranžově) a sekce, kde se může uživatel na stránkách pohybovat. Pokud chceme na stránkách dohledat potřebné dokumenty, poslouží nám vyhledávací pole (zeleně), které je velice dobře situováno dle příslušných norem. Pod ním je pak umístěna podsekce (růžově), což není příliš šťastné řešení, jelikož tím dochází ke znehodnocení její intuitivnosti, pro kterou byly dané ikony vytvořeny. Naopak pozitivní na této stránce je její systém doplňkové navigace (fialově), který je uživatelsky velice přívětivý a umožňuje nejen výbornou orientaci na stránce, ale také nabízí rozšířenou možnost pro vyhledávání pomocí indexů .


Grafický návrh stránek digitálních knihoven

Web, který nenabídne dostatek informací ve vhodné míře a kvalitě, ztrácí smysl. Všechny informace by měly být srozumitelné a věrohodné. Zajímavý, pěkný a přehledný design je základem pro každou webovou stránku a doplňuje tak její hodnotný obsah. Design zapůsobí na návštěvníka prvním dojmem již při vstupu na stránku. Design celé stránky musí být shodný s grafickým stylem instituce a tvořit tak spolu s ostatními propagačními materiály jednotný celek.
Z hlediska barevnosti na stránkách Velkopolské digitální knihovny převažuje bílá, černá, okrová, šedá a hnědá. Celkově tak mají stránky navodit pocit čistoty, ochrany a bohatství, které se za nimi skrývá. Dohromady vytváří celkový dojem nízké viditelnosti a poutavosti. Není to však vlivem špatné kombinace těchto barev, ale zbytečně vysokého množství psaného textu v okrové barvě, který rozhodně uživatele neupoutá.
U digitální knihovny ANNO se weboví designéři rozhodli vsadit na kombinaci barev šedá a bílá, které doplňuje černá a červená. Kombinace barev, které mají symbolizovat ochranu a čistotu, působí až příliš chladně, jako by symbolizovala uzavření se do sebe a neutrálnost. Oproti tomu na těchto barvách vyniká červený a černý text, který naopak navozuje pocit profesionality a elegance v kombinaci se zaujetím.
Stránky digitální knihovny Kramerius tvoří kombinace odstínů šedé, světle modré a černé barvy. Modrá je barva klidu, míru, nebe a vody a obecně je asi nejoblíbenější barvou, a to i navzdory tomu, že je velmi chladná a odměřená. Je to také barva harmonie, čistoty a trpělivosti. Je spojována se stabilitou a jistotou a lidé mají tendenci jí důvěřovat - to je právě i cílem instituce. V kombinaci s černě psaným textem však nemusí působit příliš poutavě a viditelně. Důležité sekce a údaje na stránce jsou zvýrazněny podtržením a díky němu stránka nabývá na přehlednosti.
Je dobré si uvědomit, že výběr správné barvy pro web nebo reklamu nás nestojí o nic více než volba špatná, a přitom rozdíl v návštěvnosti a oblíbenosti může být zásadní.

Hodnocení stránek digitálních knihoven

Spolehlivost
         Srovnání s faktory spolehlivosti, jak je uvádí ve svém článku profesorka Makulová :
1.    Se stránkou již mám spolehlivé zkušenosti

• Velkopolská digitální knihovna – bylo potřeba velké osobní zručnosti k tomu, abychom se dostali k cílům, pro které byla stránka určena, tj. konečnému dokumentu.
• Digitální knihovna ANNO – pokaždé výborně posloužila zadanému účelu.
• Digitální knihovna Kramerius – poprvé bylo potřeba osobních dovedností při instalaci softwaru, ovšem s každou další návštěvou stránka splnila svůj účel.

2.    Na stránce je uvedena fyzická adresa organizace

• Velkopolská digitální knihovna – je k dohledání v sekci informace a podsekci kontakt na domovské stránce knihovny.
• Digitální knihovna ANNO – je k nalezení v sekci kontakt na hlavním panelu.
• Digitální knihovna Kramerius – adresa není nikde uvedena.

3.    Na stránce je uvedeno telefonní číslo a e-mailová adresa

• Velkopolská digitální knihovna – obojí je k dohledání v sekci informace a podsekci kontakt na domovské stránce.
• Digitální knihovna ANNO – obojí je uvedeno v sekci kontakt.
• Digitální knihovna Kramerius – obsahuje pouze e-mailový kontakt na osoby zodpovědné za provoz, a to v sekci kontakt po kliknutí na logo instituce.

4.    Na stránce jsou odkazy ze stránky, které důvěřuji

• Velkopolská digitální knihovna – s odkazem jsme se nikde nesetkali.
• Digitální knihovna ANNO – odkaz jsme nikde nenašli.
• Digitální knihovna Kramerius – prakticky denně se pohybujeme na stránkách Národní knihovny České republiky, kde je odkaz na tuto knihovnu k nalezení.

5.    Na stránce je definována politika ochrany soukromí
Všechny stránky ctí zákon O svobodném přístupu k informacím a Autorský zákon.

6.    Ze stránky vedou odkazy na další užitečné zdroje

• Velkopolská digitální knihovna – jelikož je digitální knihovna sítí, nalezneme zde odkazy na další desítky podobných institucí v Polsku.
• Digitální knihovna ANNO – na domovské stránce jsou v podsekci uvedeny přímo odkazy na další knihovny v Rakousku.
• Digitální knihovna Kramerius – nalezneme zde odkazy na knihovnu rukopisů a starých tisků a instituce spojené s projektem Kramerius.

7.    Stránka byla doporučena v novinách, časopisech, v elektronickém zpravodaji apod.
            Všechny stránky byly v minulosti doporučovány uživatelům v elektronických i tištěných médiích.

8.    Stránka reprezentuje neziskovou organizaci  
Ve všech případech stránka reprezentuje knihovny jakožto neziskové organizace. Z hlediska spolehlivosti lze stránky označit za spolehlivé, což splňuje účel jejich vytvoření. U Velkopolské digitální knihovny musí uživatel spoléhat na to, že jeho dokument bude dobře dohledatelný. Pokud však nedisponuje osobními dovednostmi, může se obrátit na instituci prostřednictvím kontaktů.


Odbornost digitálních knihoven

I v tomto případě vycházíme z článku profesorky Makulové , která uvádí, jak posuzovat relevantnost stránky.  
1.    Stránka poskytuje rychlou odpověď na otázku uživatele
Otázali jsme se dvou vybraných digitálních knihoven (ANNO, WDL), ale odpovědi jsme se nedočkali. Odpovědi na otázky uživatele přes kontakty nebyly testovány v případě systému Kramerius.

2.    Stránka poskytuje vyčerpávající informaci vztahující se k danému problému

• Velkopolská digitální knihovna – stránky obsahují odkaz na nápovědu, jak zadávat správně dotaz do vyhledávače, ale bohužel není funkční.
• Digitální knihovna ANNO – žádnou nápovědu neobsahuje, ale vysoce intuitivnímu rozhraní ji plně nahrazuje.
• Digitální knihovna Kramerius – má vyčerpávající systém nápovědy k tomu, jak se na stránkách pohybovat a jak formulovat svůj požadavek.

3.    Na stránce jsou možnosti vyhledávání

• Velkopolská digitální knihovna – na stránce lze provádět vyhledávání dokumentů pomocí jednoduchého i pokročilého vyhledávání, které však neprodukuje zcela relevantní výsledky vzhledem k zadanému dotazu. Uživatel by jistě uvítal rozšířené možnosti v omezování výsledků dotazu či propracovaný rejstřík.
• Digitální knihovna ANNO – vyhledávání je pouze intuitivní pomocí prohlížení v rejstříku. Uživatel, který nevládne německému jazyku, může mít problémy s pohybem na stránce.
• Digitální knihovna Kramerius – má propracovaný systém intuitivního vyhledávání, nabízí základní i pokročilé vyhledávání. Stránky nabízejí i vyhledávání alternativní, ale odkaz není funkční. Orientace je snadná díky snadno dostupným nápovědám i díky systému doplňkové navigace.

4.    Stránka má více jazykových mutací

•  Velkopolská digitální knihovna – stránku je možno zobrazit v pěti různých světových jazycích a v tomto ohledu nemá konkurenci.
• Digitální knihovna ANNO – bohužel jsou stránky k zobrazení pouze v němčině a uživatel neznalý jazyka může mít s vyhledáváním problémy.
• Digitální knihovna Kramerius – stránky lze zobrazit v české a anglické mutaci, což je pro běžného uživatele informací dobrý stav.

5.    Na stránce je prostor pro názory a recenze uživatelů

• Velkopolská digitální knihovna – nic takového nebylo nalezeno.
• Digitální knihovna ANNO – nebyl nalezen žádný prostor pro dotazy.
• Digitální knihovna Kramerius – na stránce je po přihlášení uživatelům k dispozici diskusní list uživatelů systému, kde se mohou ke všemu vyjádřit. Nachází se po odkliknutí na logo instituce v záložce podpora.

6.    Stránka zjistí, že ji uživatel již navštívil

• Velkopolská digitální knihovna – nic takového nebylo zjištěno.
• Digitální knihovna ANNO – nic takového nebylo zjištěno.
• Digitální knihovna Kramerius – díky systému doplňkové navigace je uživateli umožněno kontrolovat svůj pohyb na stránce.

7.    Na stránce jsou uvedena ocenění, které získala
Vzhledem k tomu, že ocenění jsou na stránce zveřejňována, je to pravděpodobné, ale  žáden z odkazů tomu nenapovídá.

8.    Na stránce je mnoho informací, které se nevztahují k žádnému zdroji
Viz. Spojení na stránkách digitálních knihoven.

9.    Stránka je někdy nedostupná
U všech stránek nebyly zaznamenány žádné problémy s jejich zobrazováním a veškerý proces zobrazování informací na stránku probíhá bezproblémově a rychle.


Závěry

Webové stránky mají především informovat a získat uživatele. V našem případě je však důležitější obsah než jejich forma a u všech institucí je vidět, že se digitalizaci věnují odpovědně a snaží se dělat vše pro to, aby byly stránky uživatelsky přívětivé. Prakticky u každé ze zkoumaných stránek se najdou chyby, které by uživateli/laikovi mohly činit problémy, záleží však na tom, jak rychle jsou schopny je instituce vyřešit, pokud nemají k dispozici nápovědu, která by uživateli napomohla sama. Z hlediska informačního obsahu není co stránkám vytknout, a pokud informace hledáme, většinou jsou dostupné.
U Velkopolské digitální knihovny je nutno ještě více zdokonalit systém vyhledávání a zpřehlednit samotné stránky. Rovněž chybějí i propracované nápovědy, z toho důvodu hodnotíme knihovnu jako nejslabší. V případě digitální knihovny ANNO chybí jakákoli nápověda, ale hlavně možnost zobrazení stránek v cizím jazyce. Rovněž schází i jakákoli doplňková navigace. Digitální knihovna Kramerius nabízí uživateli dvě možnosti k vyhledávání, propracovaný systém nápověd, přijatelné uživatelské rozhraní, doplňkovou navigaci a další služby. Potřebovala by však zpřístupnit několik nefunkčních odkazů a lépe propagovat nástroje skrývající se pod logem instituce. Chystaná nová verze Kramerius 4 by měla nedostatky odstranit a systém ještě více přiblížit potřebám uživatelů.

Hodnocení vybraných DK z hlediska informační architektury je součástí výzkumu, který bude prezentován v dalším čísle Knihovnického zpravodaje Vysočiny. Některé části použité v tomto příspěvku byly převzaty z disertační práce „Zpřístupňování kulturního dědictví prostřednictvím digitální knihovny.“

Poznámky:
1. VISK – Veřejné informační služby knihoven, přístupný na WWW: <http://www.visk.nkp.cz>.
2. MAKULOVÁ, Soňa. Informačná architektúra ako metodológia tvorby webových stránok. ITlib : informačné technológie a knižnice [online]. 2003, roč. 7, č. 2 [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: <http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib032/makulova.htm>.   
3. MAKULOVÁ, Soňa. Informačná architektúra. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/2007>.   
4. MAKULOVÁ, Soňa. Informačná architektúra a jej vplyv na nájditeľnosť webových stránok [online]. 2006 [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: <http://www.elet.sk/?informacna-architektura&sprava=informacna-architektura-a-jej-vplyv-na-najditelnost-webovych-stranok>.
5. Informační architektura [online]. 2005 [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: <http://www.adaptic.cz/znalosti/informacni-architektura.htm>.
6. JANOVSKÝ, Dušan. Syntaxe XHTML [online]. 2009, 2009-12-27 [cit. 2010-05-23]. Dostupné z WWW: <http://www.jakpsatweb.cz/html/xhtml.html#co>. ISSN 1801-0458.
7. Dostupný z WWW: <http://validator.w3.org/check?uri=http%3A%2F%2Fwww.wbc.poznan.pl%2Fdlibra&charset=%28detect+automatically%29&doctype=Inline&group=0>.
8. Dostupný z WWW: <http://validator.w3.org/check?uri=http%3A%2F%2Fanno.onb.ac.at%2F&charset=%28detect+automatically%29&doctype=Inline&group=0&user-agent=W3C_Validator%2F1.767>.
9. Dostupný z WWW: <http://validator.w3.org/check?uri=http%3A%2F%2Fkramerius.nkp.cz%2Fkramerius%2FWelcome.do%3Bjsessionid%3DF885AF823021EDF47835C0BAE6DF28A4&charset=%28detect+automatically%29&doctype=Inline&group=0&user-agent=W3C_Validator%2F1.767>.
10. < http://validator.w3.org/checklink>.
11. Dostupný z WWW: <http://validator.w3.org/checklink?uri=http%3A%2F%2Fwww.wbc.poznan.pl%2Fdlibra&hide_type=all&depth=&check=Check>.
12. Dostupný z WWW: <http://validator.w3.org/checklink?uri=http%3A%2F%2Fanno.onb.ac.at%2F&hide_type=all&depth=&check=Check>.
13. Dostupný z WWW: <http://validator.w3.org/checklink?uri=http%3A%2F%2Fkramerius.nkp.cz%2Fkramerius%2FWelcome.do%3Bjsessionid%3DB041330EE2500405091B5FA288F09786&hide_type=all&depth=&check=Check>.
14. KRUG, Steve. Web design : nenuťte uživatele přemýšlet. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2003. s. 23-25.
15. KRUG, Steve. Web design : nenuťte uživatele přemýšlet. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2003. s. 23-25.
16. KRUG, Steve. Web design : nenuťte uživatele přemýšlet. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2003. s. 55-70.
17. KRUG, Steve. Web design : nenuťte uživatele přemýšlet. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2003. s. 55-70.
18. Jak by měla vypadat kvalitní webová stránka? [online]. 2007 [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: <http://www.koldasoft.cz/pozadavky-kvalitni-stranky/>.
19. GOLD, Tomáš. Podprahové vnímání barev [online]. 2002 [cit. 2010-05-23]. Dostupný z WWW: <http://interval.cz/clanky/podprahove-vnimani-barev/>.
20. MAKULOVÁ, Soňa. Hodnotenie webových stránok. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 11 [cit. 2009-01-21]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/2036>.
21. MAKULOVÁ, Soňa. Hodnotenie webových stránok. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 11 [cit. 2009-01-21]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/2036>.






PhDr. Libuše Foberová, Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě (libuse.foberova@fpf.slu.cz)

Autor: Foberová, Libuše

Zpět